Hunger

Tahle oregonská kapela mi tu ležela docela dlouhou dobu, než jsem našel čas a chuť pořádně se do ní zaposlouchat. A nelitoval jsem.

Hunger je totiž jedním ze skvostných příkladů amerického psychrocku let šedesátých. Žádné náběhy do jiných stylů (snad až místy na progrock), žádné viditelné vlivy zaběhlých žánrů, prostě čistý psychedelický nářez. Kytara i klávesy na špičkové úrovni, vcelku padnoucí zpěv a výjimečná atmosféra celé desky Strictly From Hunger z roku 1969.

Co se týče jednotlivých skladeb, osobně mám převelikou slabost pro velmi svižnou instrumentálku Portland 69. Odpich na zhruba dvou minutách stopáže musí přívádět do varu každého posluchače podobné muziky.



Z dalších kousků celkově skvělého, propracovaného alba doporučuji Mind Machine a Colors.



Velmi solidní kapela a téměř dokonalé album, kterému nemám pořádně co vytknout. Jednoznačné doporučení.
PERSONAL RATING: 9/10

Eire Apparent

Eire Apparent jest pro mě osobně nedávno objevenou severoirskou kapelou (thx Technicolor), která se může chlubit jak velmi slušným instrumentálním základem, tak zároveň citem pro melodii.

Nejznámější věcí od těchto kluků z Belfastu je zřejmě song Yes, I Need Someone s fantasticky nářezovým garážovým úvodem a neméně povedeným melodickým zbytkem. Všudypřítomné ostré kytary si zde užijí i kytaroví onanisté (ano, já).



Ani další písně z alba Sunrise nejsou k zahození, ale v porovnání s výše zmíněnou skladbou je to něco jako měřit Matterhorn s Mt. Everestem. Za zmínku stojí hlavně The Clown (ten je kvalitou první skladbě nejblíže). Ostatní písně jsou pak spíše mixem psychpopu, R&B a sunshine. Tudíž nic extra žíly trhajícího.



Celé Sunrise nicméně stojí za minimálně jeden souvislý poslech s tím, že minimálně Yes, I Need Someone si budete přehrávat několikrát.

Personal rating: 6,5/10

Zanedbání

Zanedbávám svůj blogísek, tak se hodím aspoň odkaz na známý, leč skvělý song od Standells, jehož text byl v době vzniku považován minimálně za kontroverzní.

Belgie/Belgium/Belgique

Fantastický 60s psychpopový song belgické kapely Wallace Collection!

Ace Kefford Stand

The Hook will grab you!

Jedna z těch kapel last.fm kategorie "under 2000 listeners". Tedy banda prakticky neobjevená širším hudebním světem.

Prsty ve zformování The Hook roku 1968 měl zejména bývalý kytarista vcelku známé skupiny The Leaves Bobby Arlin. Ten předvádí ve svém druhém projektu skvělou práci s kytarou, mj. slyšitelně ovlivněnou některými hudebními modlami doby (např. Cream - kytara, tříčlennost kapely).

Co se týče žánru, máme co dočinění s čistou garážovou psychedelií až acid rockem (Son of Fantasy, Turn Your Head), dost často říznutou bluesrockem či R&B (Dimples).

Debutové album s názvem korespondujícím s jménem kapely - Will Grab You - se dočkalo vydání v roce 1970.



V textu zmíněné skladby jsem na yt nenašel, tudíž si musíte vystačit s tímto:)

Gattch

Ten nejlepší slovenský bigbít let sedmdesátých. Téměř dokonalý mix psychedelie a progrese (ta převažuje). Kapela vznikla po roce 1970 a svojí jedinou, stejnojmennou desku vydala v roce 1971. Po vydání tohoto alba šel každý ze členů svou vlastní cestou.

V repertoáru kapely najdeme jak kousky s atmosférickým zvukem 60s, tak zejména nejčistší progresivní rock 70s. Zajímavostí je, že většina songů jsou pouze a jenom instrumentálky. Například jeden z prvních songů Na na na je výjimkou.



Trocha psych kytary:



Zmíněný progrock. Přirovnal bych k Vargovým skladbám (Hommage a J.S. Bach).